Imunitní subpopulace u pacientek s endometriózou
MUDr. Lukáš Prajka
Popis projektu
Úvod: Endometrióza je estrogen-dependentní, zánětlivé, systémové a chronické onemocnění, jehož znakem je přítomnost ektopicky uložených endometriálních žláz a stromatu mimo dutinu děložní. Jeho patogeneze je stále neznámá, ale existuje stále více důkazů o propojenosti s odchylkami místní i systémové imunitní odpovědi
Cíl: Cílem této práce je sledování změn vybraných laboratorních parametrů v periferní krvi u pacientek s endometriózou a jejich porovnání s ženami bez endometriózy. Zejména se bude jednat o analýzu zastoupení jednotlivých subtypů leukocytů, jako jsou monocyty, granulocyty a lymfocyty včetně jejich subpopulací (př.Th1, Th2 a Th17). Podrobněji pak budou sledovány populace NK a invariantních NKT buněk. Kromě jejich procentuálního zastoupení budou na povrchu NK buněk sledovány i jejich aktivační a inhibiční receptory s jejich polymorfismy (NKG2D, NKp46, NKp44, CD25, CD94). Získané informace budou následně korelovány s dalšími získanými daty od pacientek i zdravých žen (např. věk, BMI, terapeutická strategie).
Metodika: Pro účely studie bude použita periferní krev zdravých dárkyň a pacientek s diagnózou endometriózy. Plánováno je zapojení 60 žen v patologické skupině a 20 žen v kontrolní skupině.
Použité metody zahrnují: dotazníkové šetření, kryokonzervace vzorků, průtoková cytometrie.
Očekávané výsledky:
- základní charakteristika subpopulací imunitních buněk u pacientek s endometriózou vůči zdravým kontrolám
- porovnání aktivační schopnosti T-lymfocytů u žen s endometriózou vůči zdravým kontrolám
- stanovení zastoupení aktivačních a inhibičních receptorů NK buněk u žen s endometriózou vůči zdravým kontrolám
Diskuze: Navzdory pokroku v oblasti výzkumu zůstávají mechanismy vzniku a rozvoje endometriózy stále nedostatečně pochopeny. Současná literatura naznačuje, že zásadním patofyziologickým mechanismem je aktivace lokálního zánětlivého prostředí, v němž dochází k produkci mediátorů, které jsou zodpovědné za nejvýznamnější symptomy onemocnění – bolest a neplodnost. Nejnovější práce naznačují, že klíčovými hráči umožňující rozvoj onemocnění by mohly být NK buňky a invariantní NKT buňky, jejichž snížená cytotoxická aktivita by mohla vést k umožnění implantace endometriálních buněk mimo dutinu děložní a k jejich následné proliferaci. U NK buněk již byla nalezena zvýšená exprese některých inhibičních receptorů, jako je ITAM-KIR a KIR2DL1. Stejně tak byla prokázána snížená exprese aktivačních receptorů, jako je např. NKp46. Pouze u malé části prací byla ale exprese inhibičních a aktivačních receptorů korelována s typem postižení u ženy a s terapeutickým postupem.
Závěr: Případná identifikace rozdílné exprese aktivačních a inhibičních receptorů u NK buněk a invariantních NKT buněk v korelaci s jednotlivými postupy terapie a typem endometriózy by mohla vést ke snadnější a pro pacientky méně invazivní predikci úspěšnosti léčby či recidivy onemocnění.
Projektu bylo uděleno schválení Etické komise FN a LF UK v Plzni č. 266/2020.