Sledování změn parametrů imunitního systému v průběhu specifické alergenové imunoterapie
MUDr. Martina Vachová, Ph.D.
Ústav imunologie a alergologie
Popis projektu
Úvod: Projekt je zaměřen na sledování změn v průběhu specifické alergenové imunoterapie (AIT). Bude hodnocena klinická a laboratorní odpověď u pacientů léčených pomocí AIT.
Cíl: Cílem projektu je nalezení prediktivního faktoru, který bude informovat o úspěšnosti specifické alergenové imunoterapie (AIT). Za tímto účelem budou v průběhu léčby sledovány změny parametrů humorální a buněčné imunity. Na základě srovnání změn imunologických parametrů před zahájením, v průběhu a po ukončení AIT, spolu s klinickou odpovědí pacienta na léčbu (hodnocené pomocí validovaných dotazníků či standardizovaných expozičních testů) vybereme parametr, který nejlépe odráží klinickou účinnost, resp. úspěšnost AIT. Zavedení tohoto parametru do klinické praxe pak povede k optimalizaci doporučeného léčebného postupu pro pacienty léčené AIT. Monitorace takového parametru umožní individualizovat léčebný přístup k pacientovi. Poskytne totiž informaci o úspěšnosti této léčby u konkrétního nemocného, což je důležité zejména s ohledem na délku trvání AIT.
Metodika: Skupiny nemocných
Kritéria pro zařazení do studie jsou následující:
- Klinicky významná alergie na inhalační alergeny či na hmyzí jedy
- Indikace ke specifické alergenové imunoterapii
Předpokládaný počet probandů:
- Počítáme se zapojením cca 30 nových pacientů ročně, celkem tedy 150 pacientů za dobu trvání studie.
- Kontrolní skupina pacientů, kteří nejsou léčení AIT cca 50 pacientů
Metodika a odběr vzorků
Pro účely studie bude použita periferní krev pacientů. Krev (20 ml) bude odebrána před zahájením alergenové imunoterapie, v jejím průběhu (po dosažení iniciální fáze léčby) a po jejím ukončení. Náběry budou probíhat při běžných návštěvách ambulance, které jsou standardně realizovány v průběhu léčby. V získaných vzorcích krve budou vyšetřeny parametry humorální a buněčné imunity. Vyšetření bude provedeno buď ihned či následně z aliquotů séra uchovaných při – 80 °C v laboratoři ÚIA. Získaná data budou následně korelována s klinickou odpovědí na léčbu, která bude hodnocena pomocí validovaných dotazníků či standardizovaných expozičních testů.
Očekávané výsledky:
V průběhu AIT předpokládáme snížení tvorby specifických IgE protilátek a zvýšení množství blokujících IgG4 protilátek. Dále očekáváme změnu v cytokinovém profilu pacientů (pokles „proalergických“ interleukinů IL-3, IL4, IL-5 a vzestup interferonu gama, TNF, IL-8, IL-10 a IL-12), změnu exprese povrchových mastocytárních znaků a změnu v zastoupení subpopulací T a B lymfocytů. Očekáváme rovněž pokles alergen specifické odpovědi bazofilů v bazofil aktivačním testu (BAT) a změny inhibiční aktivity séra (IgE – FAB, facilitated antigen binding) v průběhu a po dokončení AIT.
Diskuze: Alergická onemocnění jsou charakteristická komplexními změnami v imunitním systému. Specifická alergenová imunoterapie (AIT) má potenciál ovlivnit imunitní reaktivitu pacienta ve smyslu odklonu od atopické reaktivity směrem k fyziologické imunitní odpovědi. Tato rutinně prováděná léčba spočívá v opakovaném podávání malých dávek alergenu (pyly, roztoči, hmyzí jedy), což vede k navození imunologické tolerance vůči tomuto alergenu. Je prokázáno, že v průběhu AIT dochází ke snížení tvorby specifických IgE protilátek, zvýšení množství blokujících IgG4 protilátek, snižuje se také uvolňování histaminu z žírných buněk a mění se i tvorba cytokinů (pokles „proalergických“ interleukinů IL-3, IL4, IL-5; vzestup interferonu gama, TNF, IL-8, IL-10 a IL-12). Ve tkáních se pak redukuje počet eozinofilů, mastocytů a dalších buněk, účastnících se vzniku a přetrvávání alergického eozinofilního zánětu Tyto děje jsou pravděpodobně navozeny působením AIT na regulační T lymfocyty. Klinicky se tolerance projeví snížením intenzity alergických symptomů. Navozená tolerance k inhalačním alergenům se projeví snížením intenzity alergických symptomů. V případě alergie na hmyzí jed AIT brání recidivě anafylaktické reakce po dalším bodnutí. Bylo doloženo, že až 95 % pacientů s alergií na vosí a 85 % pacientů s alergií na včelí jed léčených AIT je chráněno před anafylaktickou reakcí po bodnutí hmyzem. Pro hodnocení klinické účinnosti se s výhodou využívají standardizované dotazníky či provokační testy, jejichž cílem je porovnat intenzitu alergických projevů před zahájením a po ukončení léčby. Bohužel laboratorní parametr, který by jednoznačně odrážel klinickou účinnost AIT a tudíž i úspěšnost této léčby, není doposud k dispozici.
Závěr: Tato studie navazuje na naše předchozí projekty, které byly rovněž schváleny etickou komisí. Jedná se o akademickou neintervenční studii. Pacienti vstupující do studie budou léčeni dle zavedených standardních postupů, v rámci studie budou využity vzorky jejich periferní krve. Kromě náběru krve nedochází k žádné léčebné či stratifikační intervenci. V rámci studie bude postupováno dle zásad správné klinické praxe. Výsledky studie přispějí k zlepšení péče o pacienty s alergickým onemocněním.
Projektu bylo uděleno schválení Etické komise FN a LF UK v Plzni č. 372/2020