Neurochirurgická klinika

Kranioplastika po dekompresivní kraniektomii

 Doc. MUDr. Jan Mraček, Ph.D.

Neurochirurgická klinika

Popis projektu

 

Úvod: Dekompresivní kraniektomie je prováděna u nemocných s refrakterní nitrolebeční hypertenzí. Principem operace je otevření tvrdé pleny a odstranění signifikantní části lebeční klenby, což umožní zevní expanzi edematózní mozkové tkáně a zabrání konusovým mechanismům. Po ústupu otoku mozku je nezbytné obnovit kostní kryt pomocí kranioplastiky. Přestože se jedná o jednoduchý operační výkon, je kranioplastika doprovázena vysokou morbiditou, zejména infekcí a resorpcí kostní ploténky.

 

Cíl: Hlavním cílem předkládané prospektivní studie je časná detekce komplikací při replantaci autologní kostní ploténky uchovávané v tkáňovém mrazicím zařízení a identifikace rizikových faktorů vzniku komplikací. Vedlejšími cíli studie bude průkaz vlivu kranioplastiky na perfúzi mozku, klinické a kognitivní funkce a posouzení vlivu timingu kranioplastiky na rozvoj hydrocefalu.

 

Metodika: Jedná se o prospektivní studii, do které budou zařazeni nemocní po dekompresivní kraniektomii, u kterých bude indikováno provedení kranioplastiky. Předpokládáme zařadit 15 nemocných každý rok. Vznik resorpce bude posuzován pomocí 3D volumetrického CT a výskyt infekce pomocí lokálního a CT nálezu. CT vyšetření bude provedeno předoperačně, pooperačně a poté v ročních intervalech po dobu 4 let.   Identifikovány budou potenciálních rizikové faktory resorpce: typ patologie, fragmentace kostní ploténky, velikost kostní ploténky, způsob fixace, timing kranioplastiky, věk, VP shunt a potenciální rizikové faktory infekce: typ patologie, typ dekomprese, otevřené frontální siny, timing kranioplastiky, délka operace, DM. Bude porovnána incidence komplikací a výskytu rizikových faktorů u historického (n=110) a novodobého souboru. Průkaz vlivu kranioplastiky                                                                                                                                         na perfúzi mozku bude posuzován pomocí perfúzního CT (provedené před operací a po operaci). Klinické a kognitivní funkce budou hodnoceny prostřednictvím klinických a kognitivních testů: GOSe, MMSE a MOCA. Pomocí CT zobrazení bude posuzován vliv timingu kranioplastiky na rozvoj hydrocefalu.   

 

Očekávané výsledky: Potvrzení superiority uchovávání kostní ploténky v mrazicím tkáňovém zařízení v porovnání se sterilizací v autoklávu. Identifikace rizikových faktorů vzniku komplikací. Časná detekce komplikací kranioplastiky by měla umožnit jejich včasnou a adekvátní léčbu.

 

Diskuze: Ve světě panuje obecný konsenzus, že důvody pro provedení kranioplastiky jsou kurativní, protektivní a estetické. Přestože kranioplastika je v principu jednoduchý operační zákrok, je doprovázena signifikantně vyšší morbiditou než jiné elektivní operace. Důvody vyššího výskytu komplikací nejsou zřejmé a jsou důvodem probíhajících diskuzí, jejichž výstupy jsou však často kontroverzní. Pozornost je ve světě zaměřena zejména na způsob uchovávání kostní ploténky, typ použitého materiálu, načasování operace a druh primárního inzultu, tedy oblasti, kterými se zabývá i náš výzkum.

 

Závěr: Výstupy studie by měl přispět ke zlepšení výsledného klinického stavu nemocných po dekompresivní kraniektomii a následné kranioplastice.

 

Projektu bylo uděleno schválení Etické komise FN a LF UK v Plzni č. 370/2020