Výběr časopisu je velmi závislý na tom, jak bohatý na časopisy je daný medicínský obor, na tom, zda publikujeme v mateřském jazyce anebo nejčastěji v angličtině a v neposlední řadě na tom, jak moc si s článkem „věříme“ – kam až si myslíme, že jej můžeme „udat“.
Výše zmíněné faktory se prolínají a určují naše další směřování. Pokud míříme zcela nejvýše, tak cílem je publikace v cizím jazyce v časopise s co největším impakt faktorem (https://cs.wikipedia.org/wiki/Impakt_faktor) a pokud možno zároveň časopisem zařazeným do nejlepšího možného kvartilu (vysvětlení viz dále).
Databáze na zjišťování impakt faktorů (nejsprávněji journal impact factor, protože se zjišťují data o časopise, nikoli o jednotlivci) se jmenuje Journal Citation Report (JCR). Pro vysvětlení - i když tato databáze není pro FNP předplácena, tak v následujícím textu budou obrázky uvedené jednak pro ilustraci, ale také proto, že některé výstupy, se kterými se můžete setkat, budou právě z této subdatabáze Web of Science.
1.) výběr zahraničního časopisu s JIF a nalezení kvartilu
Začneme ukázkou vyhledávacího pole v JCR:
Zadáváním názvu časopisu anebo jeho ISSN (https://cs.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number) do části „Enter a journal name“
se poté nalezne JIF, tedy časopisecký impakt faktor, který v 2018 edici je u časopisu Circulation ve výši 23,054:
Po kliknutí na All years nad grafem nahoře se v sekci Rank objeví zařazení časopisu do jednotlivých kvartilů:
Z obrázku je vidět, že tento prestižní časopis je vlajkovou lodí v oborech jak „CARDIAC & CARDIOVASCULAR SYSTEMS“, kde je druhý ze 136 titulů celkem, tak „PERIPHERAL VASCULAR DISEASE“, kde je první z 65 titulů druhého oboru, takže celkově v obou oborech mu logicky náleží první kvartil Q1. (Třetí obor „Hematology“ byl nově přidán, data nejsou prozatím dostupná.) Jako volba pro publikování je časopis vynikající, máme ověřený vysoký JIF a zároveň první kvartil, tedy, že časopis je zároveň lídrem mezi obsahově podobnými tituly.
Na co je nutné upozornit, je, že firma zodpovědná za databázi JCR (momentální vlastník Clarivate Analytics) každý rok zhruba v červnu vydává novou edici; v létě 2020 tedy očekáváme vydání 2019 edice. Upozornění se týká časopisů z opačného konce žebříčku než je Circulation, protože se může stát, že „slabý“ časopis (s velmi nízkým JIF, jehož JIF edice od edice jenom klesá) z následující edice vypadne, takže je nutné v případě publikování myslet i na tento fakt. Obecně musí časopis vykazovat kvalitní citační výsledky (viz výše definice časopiseckého impakt faktoru), s každou novou edicí může být JIF časopisu přidělen anebo odňat (= nepřidělen, nehodnocen).
2.) český časopis s JIF
Pokud se budeme zabývat českými medicínskými časopisy majícími JIF, tak bude výběr velmi chudý, jedná se o celkem 4 tituly: Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Čechoslovaca, Biomedical Papers, Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie a Physiological Research. Existují další nemedicínské české tituly, zaměřením nejbližší Chemické listy, zbývající již z jiných přírodních věd.
Resumé k bodům 1.) a 2.): Pokud si nevíme rady, do jakého impaktovaného časopisu se snažit udat manuskript, nabízí Clarivate Analytics výpomoc pomocí nástroje Match v produktu EndNote (zaplacen pro LFP; odbornou pomoc poskytne Středisko vědeckých informací – Mgr. Rendla, Jan.Rendla@lfp.cuni.cz, 377 593 145). Stačí zadat název a abstrakt svojí práce a systém nalezne nejpravděpodobnější časopisy k publikování. (Je to šikovný doplněk, ale nelze na něj spoléhat na 100% - v pozadí běží umělá inteligence.) Je nutné zdůraznit, že celý postup stále jenom naznačuje cestu, kudy je možné se vydat, v žádném případě se nejedná o jistotu, že bude manuskript přijat, kam si přejeme. Užitečnou funkcí je, po nalezení množiny potenciálních časopisů, současné prolinkování přímo pro zaslání manuskriptu do toho kterého časopisu.
3.) český časopis bez JIF
Publikování v českém časopise bez JIF je samozřejmě v mnohém jednodušší. Důležité doporučení se týká toho, aby časopis byl vydáván pod oficiální zastřešující medicínskou organizací jako je např. velmi známá Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, tedy někoho, kdo dodržuje publikační standardy a je možné se na něj spolehnout. V kombinaci s ověřením, ve kterých databázích je časopis běžně excerpován (nejčastěji to bývají EMBASE/Excerpta Medica, Bibliographia Medica Čechoslovaca, Scopus, EBSCO), nemůžete vybrat špatně.
4.) zahraniční časopis bez JIF
Zde jsou na místě velmi podobná doporučení jako v bodu 3.), především garance vydávání ze strany ověřené autority (American/European Society of … ) a známost ve smyslu vydavatele (Springer Nature, Wiley, Lippincott, Karger, Taylor and Francis, atd.). Z taktického hlediska se bavíme o publikování například abstraktů ze sjezdu, kde JIF neočekáváme, naopak, kde to jenom trochu možné, je vhodné cílit na bod 1.).
Problematika open access časopisů a ověřování tzv. predátorů
Začneme představením open access časopisů. Myšlenka je taková, že konzumentovi dané informace není v cestě k přečtení článku kladena žádná překážka. Nejzákladnější dělení, které se běžně užívá, je na tzv. zlatou a zelenou cestu.
Zlatá cesta se mnohdy zaměňuje za jedinou možnou cestu open access, což je chyba. Publikační náklady v tomto případě nese pouze autor (reálně ovšem placeno z grantu, VZ, rozpočtu organizace atp.) a následně je článek, pokud je publikován, vystaven pro všechny ostatní zdarma. Poplatky spojené s publikováním zlatou cestou se nazývají Article Processing Charges (APC). Může jít o plně gold open access časopisy nebo hybridní časopisy, kdy jen některé články podléhají gold open access režimu a zbylé jsou vázány na klasické předplatné.
Nezapomínejme na význam zelené cesty, kdy se publikuje článek zcela standardně v časopise, který organizace předplácí, ale její preprint, postprint anebo vydavatelská verze se vystaví do tzv. otevřeného repozitáře, tedy mimo producenta – princip autoarchivace. V repozitáři je přes běžné vyhledávací nástroje internetu článek dohledatelný. Abychom se nedostali do konfliktu s autorskými právy, důkladně si ověřte, kterou verzi smíte skutečně vystavit. K tomuto účelu slouží služba Sherpa/Romeo na původní adrese http://www.sherpa.ac.uk/romeo/index.php (od 1. 8. 2020 avizovaná nová verze na adrese https://v2.sherpa.ac.uk/romeo; v současnosti jako public test release).
Protože se kolem open accessu stále něco děje, doporučujeme sledovat stránku http://www.lfp.cuni.cz/svi/cze/open-access.asp, kde je problematika zohledněna komplexně.
Ověřování tzv. predátorů
Open access téměř od začátku provázela mantra čehosi nebezpečného díky existenci tzv. predátorů a jejich technik a taktik. Z předchozího odstavce již víme, že se jenom zlatá cesta nerovná open access, tak zde je opět nutné zmínit, že ani predátoři se nerovnají open access. Skutečně velmi mnoho času a energie se spotřebovalo na rozlišování mezi „normálními“ a mezi podvodníky a obě drahocenné komodity pak chyběly na propagaci velmi silné a poctivé myšlenky open access. Sice atakování predátory hlavně přes emaily stále pokračuje, již ale máme zkušenost, nástroje a možnosti, jak si s nepoctivci poradit.
Znaků predátora je totiž několik. V emailové korespondenci odkazy na free emailové účty (nejběžnější Gmail), chybějící kontaktní informace (především telefon, platná korespondenční adresa), celkové vyznění emailu. Na straně webové prezentace velmi chabé stránky s velikými obrázky nerespektující rozlišení, zavádějící všeobjímající název časopisu (World, Global, International) anebo záměrně název velmi podobný s renovovaným časopisem pro spletení. Není žádnou výjimkou slibované extrémně rychlé přijetí manuskriptu, mizerná dohledatelnost skutečných kontaktů, vyfabulovaná redakční rada; k odhalení též přispívá, pokud neznámý anebo nový vydavatel publikuje velké množství časopisů z mnoha oborů.
Predátorské praktiky se neomezují pouze na emailovou korespondenci nebo webovou stránku. Častou manipulativní technikou je uvádění prakticky všude nepravdivé informace o JIF. Predátorský JIF je vypočítán „nějak“ a samozřejmě nemá nic společného s oficiální edicí JCR. Někteří manipulují se svojí obdobou JIF s názvy jako General IF, Cosmos IF, Directory of Indexing and IF atp. Důležité je pro nepozorného vědce navodit pocit známosti. Zmanipulovaný obvykle není jeden časopis, mnohdy „se veze“ v tomto pochybném byznyse celé vydavatelství. Je potřeba zmínit, že se predátoři z oblasti časopisecké a článkové také přesunuli do oblasti pořádaných konferencí – konferenční poplatky jsou následně pro ně dobrým ziskem.
Jak se nenechat přechytračit? Někdy stačí velmi jednoduchá úvaha: pokud časopis o sobě něco prohlašuje, co lze snadno vyvrátit, tak je to důvod proto, proč se dále takovým titulem nezabývat. Platí to jak o smyšleném JIF, platí to, pokud tvrdí, že je prověřeným open access časopisem (a nelze to dohledat) atd. Souhrn antipredátorských rad naleznete na stránce: http://www.lfp.cuni.cz/svi/cze/predatori.asp#overovani-predatorstvi.
Pokud si stále nebudete jistí, tak kontaktujte Středisko vědeckých informací – Mgr. Rendla, Jan.Rendla@lfp.cuni.cz, 377 593 145 a určitě nalezneme řešení dané situace. Rozhodně nezahoďte svůj výzkum v poslední fázi zbrklým posláním manuskriptu.
I když totiž predátorovi pošlete manuskript a následně se rozhodnete nezaplatit (typicky, že ex post zjistíte, že není košer), tak se vám pomstí tím, že vám práci vydá, čímž ji jednak již nemůžete vydat jinde a jednak na vás zůstane stigma publikování s predátorem. Pozor také na situaci, že se často necháme ovlivnit skutečností, že pokud u vydavatele XY publikovala nějaká kapacita z oboru, tak to přeci nemůže být predátor - princip sněhové koule, která na sebe nabalí vše, může začít. Jeden z velkých paradoxů predátorů je ten, že se u nich dají najít kvalitní práce kvalitních autorů, kteří se „jen“ nechali nachytat. České úsloví „Dvakrát měř, jednou řež“, je u publikování na místě.