Charakteristika výstupů institucionálního výzkumu
Příloha Metodiky M17+ definuje jednotlivé druhy výsledků vědy a výzkumu. Společné je pro ně pět vlastností vycházejících z FRASCATI manuálu – novost, kreativita, nejistota, systematičnost a opakovatelnost.
Nejčastější druhy výsledků jsou:
Recenzovaný odborný článek
Původní nebo přehledový článek se strukturou vědecké práce a citováním zdrojů zveřejněný v odborném periodiku;
Odborný článek se dle Metodiky M17+ dále dělí do 3 typů:
- JIMP – původní/přehledový článek v recenzovaném odborném periodiku, který je obsažen v databázi Web of Science s příznakem „Article“, „Review“, nebo „Letter“;
- JSC – původní/přehledový článek v recenzovaném odborném periodiku, který je obsažen v databázi SCOPUS s příznakem „Article“, „Review“, nebo „Letter;
- JOST – původní / přehledový článek v recenzovaném odborném periodiku, které nespadá do žádné z výše uvedených skupin. Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik se nepoužije. Rozhodující je, zda recenzovaný odborný článek splňuje obecné požadavky na tento druh výsledku.
Odborná kniha
Neperiodická recenzovaná publikace obsahující výsledky výzkumu o rozsahu alespoň 50 tištěných stran vlastního textu;
Kapitola v odborné knize
Kapitola v publikaci odpovídající kritériím odborné knihy, která má uvedeného samostatného autora nebo autorský kolektiv a
Stať ve sborníku
Publikace prezentující původní výsledky výzkumu s obvyklou strukturou vědecké práce a citováním zdrojů (nikoliv abstrakt) o rozsahu alespoň 2 stran textu (sborníkem je recenzovaná neperiodická publikace, vydaná u příležitosti pořádané konference, semináře nebo sympozia, má přidělen kód ISBN a/nebo ISSN).
Další druhy výsledků
Mezi další druhy výsledků patří např. patent, užitný vzor, metodika, léčebný postup, software nebo (souhrnná) výzkumná zpráva, přednáška, poster.
Publikační činnost
Proč publikovat
Příprava kvalitních publikací umožňuje odborný rozvoj výzkumníka na mnoha úrovních a poskytuje mu nezastupitelné výhody pro jeho budoucí vědeckou kariéru a pracovní uplatnění. Hlavním a zároveň z vědeckého pohledu nejdůležitějším důvodem k publikování odborné publikace je především velmi rychlé rozšíření nových poznatků a výsledků bádání mezi širokou odbornou veřejnost. Množství a kvalita odborných publikací se dnes stává jedním z nejdůležitějších kritérií financování výzkumných organizací. Na významu také nabývají individuální excelentní publikační výstupy, které již nyní tvoří samostatné kritérium hodnocení úspěšnosti jednotlivých výzkumných pracovišť.
Jak napsat kvalitní publikaci
Před samotným začátkem psaní odborné publikace je důležité zamyslet se nad následujícími otázkami.
- Je prezentovaný výzkum v něčem nový a důležitý ve srovnání s již publikovanými pracemi?
- Pokud byla podobná práce již publikována, jsou nová data vhodným doplněním existujícího poznání nebo jsou naopak v rozporu s již známým a probádaným?
- Bude nově publikovaná práce vůbec někoho z odborné veřejnosti zajímat?
Jestliže není možné na každou z těchto otázek odpovědět s čistým svědomím kladně, je vhodné zamyslet se nad samotnou podstatou řešeného výzkumu. Studii je pak možné vhodným způsobem obměnit, obohatit o nové cíle, případně alespoň rozšířit.
Naprostá většina odborných časopisů vyžaduje striktní dodržování základní struktury textu publikace obsahující vlastní vědecké výsledky, tedy peer-review formy článku. Jednotlivé části publikace lze vyjádřit mnemotechnickou pomůckou IMRAD. Jde o zkratku anglických názvů povinných součástí originální práce, a to Introduction (Úvod), Methods (Metodika), Results (Výsledky) and Discussion (Diskuze).
Samozřejmostí je také tvorba vhodného názvu práce, klíčových slov a čtivého abstraktu neboli stručného shrnutí uváděného na začátku publikace. Po části diskuze ještě obvykle následuje závěr. Nutná je také část obsahující seznam a vysvětlení použitých zkratek (List of Abbreviations), uvedeno může být i poděkování (Acknowledgement). Publikace je obvykle zakončena částí citací neboli odkazů na použitou literaturu (References). V následujícím textu budou podrobně diskutovány jednotlivé části odborné publikace spolu s tipy na jejich úspěšnou tvorbu.
Pozornost je potřeba věnovat citacím ve správném formátu.
Při uvedení pracoviště je nezbytné uvádět názvy pracovišť tak, jak jsou uvedeny v příkazu ředitele PRE/7/2018 – Označení pracovišť ve FN Plzeň v anglickém jazyce.
Je nezbytné uvést, z jakých prostředků byl financován výzkumný úkol, na jehož základě publikace vznikla.
Více než polovina primárně odmítnutých prací je následně přijata k publikování do časopisu s nižším impact factorem, a toto číslo se dále zlepšuje spolu se vzrůstajícími zkušenostmi autorů. Většina vytvořených prací je tedy nakonec úspěšně publikována v odborném časopise. Prvotní zklamání z odmítnutí práce by nemělo autory demotivovat, ale naopak nasměrovat k ještě lepšímu finálnímu výsledku.
Charakteristické znaky publikace
Impact Factor (IF)
Impact Factor je bibliometrický časopisecký indikátor, který se používá k hodnocení kvality časopisů v databázi Web of Science v rámci Journal Citation Reports (JCR). Vypočítává se na základě citovanosti všech prací v daném časopisu za dvouleté časové období. Toto číslo se každý rok mění.
Article Influence Score (AIS)
Article Influence Score je další bibliometrický časopisecký indikátor, který se používá k hodnocení kvality časopisů. Výpočet také vychází z citovanosti publikací v daném časopise, oproti IF však výpočet AIS zohledňuje kvalitu citujících zdrojů. Je uveden u časopisů obsažených v Journal Citation Reports (JCR) a taktéž se každoročně mění.
Kvartil
Kvartil je statistická hodnota rozdělující soubor seřazený podle určitého kritéria na 4 části. V bibliometrii se užívá při hodnocení časopisů v rámci oboru. Články jsou seřazeny dle metriky (IF, AIS) od nejvyšší hodnoty po nejmenší a soubor je rozdělen na čtvrtiny. Prvních 25 % časopisů tedy spadá do 1. kvartilu (označovaného jako Q1) atd. Někdy se používá i hodnocení na decily, uvádí se především 1. decil (takový časopis se pak nachází v pořadí mezi prvními 10 % časopisů v daném oboru). S kvartily dále souvisí ještě hodnota Rank in Category čili pořadí časopisu v daném oboru.
SCImago Journal Rank (SJR)
Je bibliometrický indikátor pro časopisy v databázi SCOPUS. Je vypočítáván také z citovanosti.
Citovanost
Citovanost je počet citací článku jinými publikacemi. Počet citací shromažďuje jak databáze Web of Science, tak SCOPUS. Hodnoty jsou však kvůli rozdílnému souboru indexovaných zdrojů různé.